ADHD u žen: v 50 jsem zjistila, že nejsem chaotická

Celý život jsem o sobě říkala, že jsem chaotická. Že zapomínám, nedotahuju věci do konce, skáču z jedné věci na druhou. A po padesátce jsem zjistila, že to má jméno — ADHD. Tohle zažívá víc žen po čtyřicítce, než si myslíš. Jen o tom většina z nich neví.

Nejsem chaotická. Mám ADHD

Ta věta mi trvala přes padesát let.

Přitom by mě ADHD nikdy nenapadlo. Odjakživa jsem byla aktivní a schopná. Naučím se všechno, čemu věnuji pozornost a co mě baví. Ženy jako já přece ADHD nemají, ne?

Jenže vedle té schopnosti běžel celou dobu druhý příběh: přeskakování od jednoho k druhému, zapomínání a hlavně nedotahování věcí do konce. A pro ten jsem měla jediné vysvětlení — jsem prostě chaotická.

Všichni radili seznamy a systémy. Jenže mě každý takový systém mentálně zatěžoval a cítila jsem se s ním ještě rozpolcenější. Říkala jsem si: to jsem asi opravdu nemožná, když mi nefunguje ani to, co funguje všem ostatním.

Dnes vím, jak to je: rady pro běžný mozek nemusí sedět mozku s ADHD. Mně nakonec stačí jediný nástroj — diář v mobilu s připomínkami. Díky němu nezapomínám na schůzky ani termíny. Žádný propracovaný systém, žádné barevné plánovače. Jedna věc, která sedí právě mně.

A ta úleva po diagnóze se nedá popsat. Nejsem chaotická povaha. Můj mozek funguje jinak — dokáže se naplno ponořit do toho, co ho zajímá, a ztrácí se v tom, co ho nezajímá. Padesát let jsem to nevěděla.

Proč to tolik žen nikdy nezjistí

ADHD u žen se přehlíží systematicky, a má to své důvody.

• U holek vypadá jinak. Místo zlobivého kluka, co vyrušuje, je to snílek v poslední lavici. Ta diagnózu nedostane — dostane nálepku.
• Ženy to léta svádí na sebe. Některé maskují složitými systémy, jiné — jako já — zjistí, že jim systémy nefungují a jen je zahlcují. Obojí končí stejně: pocitem „jsem nemožná", místo otázky, jestli za tím není něco víc.
• A po čtyřicítce to svedeme na věk. Zapomínám? To ta hlava už není, co bývala. Nesoustředím se? Asi menopauza. Jenže právě tady se skrývá past.

V perimenopauze klesá estrogen, který ovlivňuje dopamin — látku klíčovou pro pozornost. Potíže, které žena celý život nějak zvládala, najednou zesílí. A zesílí přesně v období, kdy je nejsnazší je svést na věk a hormony. A tak žena, která si zaslouží odpověď, dál žije s pocitem, že je prostě čím dál chaotičtější.

Ale pozor: ne každá roztěkanost je ADHD

Tady chci být poctivá, protože stejné příznaky mají i jiné příčiny.

Přetížený nervový systém. Když tělo jede roky v pohotovosti, mozek přepne do režimu skenování a pozornost přeskakuje. Poznávací znak: problém přišel postupně v dospělosti, zhoršuje se ve vypjatých obdobích a po klidnějším týdnu se hlava projasní. S přetížením se dá pracovat — techniky najdeš v článku Jak zklidnit nervový systém, když se cítíš vyhořelá.

Hormonální mozková mlha. Přišla náhle kolem pětačtyřicítky, spolu s nepravidelným cyklem, horším spánkem a výkyvy nálad? Pak jsou pravděpodobným spoluhráčem hormony.

ADHD. Klíčová otázka nezní „mám tyhle příznaky teď", ale „provází mě to celý život". Bojovala jsi s pozorností a dokončováním už ve škole? Říkali ti „snílek", „chaotka", „nevyužívá potenciál"? Zkoušela jsi rady, co fungují všem — a tobě ne? Pak stojí za to jít dál — ne k dalšímu videu, ale k odborníkovi, který se věnuje diagnostice ADHD u dospělých.

Začni něčím úplně jednoduchým: bzučením. Zní to zvláštně, ale vibrace hlasivek stimulují bloudivý nerv — hlavní zklidňovací dráhu tvého těla. Nahrála jsem pro tebe zdarma audio Bzučení ze svého Somatického deníku, které tě tím provede krok za krokem. Stáhni si ho na danielamajer.cz/bzuceni a vyzkoušej ještě dnes — trvá to jen pár minut.

Daniela Majer se věnuje wellnessu pro ženy po čtyřicítce — konkrétně péči o zralou pleť, regulaci nervového systému, spánku a hormonální rovnováze.

Další články najdeš na blogu.