ADHD a stres po 40: proč reaguješ víc, než chceš

Někdo ti napíše jedinou větu a ty máš sevřený žaludek, zrychlený tep a chuť odpovědět ostřeji, než sis přála. Tohle zažívá spousta žen po čtyřicítce, hlavně těch s ADHD, a není to slabá povaha. Tvoje tělo na ADHD a stres prostě reaguje jinak a dá se s tím pracovat.

Co se při ADHD a stresu děje v těle

Stres neprožíváš jen hlavou. Prožíváš ho celým tělem.

U ADHD bývá nervový systém citlivější. Tělo se „zapne“ rychle a vypíná se pomalu. Zvenku to vypadá jako přehnaná reakce, zevnitř je to horko v obličeji, sevřené břicho a myšlenky, které se nedají zastavit.

Odborně se tomu říká emoční dysregulace. Neznamená, že jsi moc citlivá nebo že dramatizuješ. Znamená, že máš mezi podnětem a reakcí kratší pojistku než jiní.

Možná to znáš takhle:

• vybuchneš kvůli maličkosti a pak se za to hodiny trápíš
• po náročném dni nemáš sílu ani na jednoduchou věc
• kritiku prožiješ skoro jako fyzickou ránu
• ve stresu „zamrzneš“ a nedokážeš začít

Hodně žen s ADHD přitom roky všechno zvládá navenek. Uvnitř to stojí spoustu energie a ta se jednou vyčerpá.

Proč se to po čtyřicítce často zhorší

Estrogen podporuje tvorbu dopaminu, látky, která souvisí s pozorností a sebeovládáním. V perimenopauze estrogen kolísá a to, co sis dřív dokázala ustřežit, najednou drhne.

Přehledová studie o ADHD u žen v perimenopauze uvádí, že hormonální změny mohou zhoršit zejména nepozornost a emoční dysregulaci. U některých žen je dokonce poprvé odkryjí. Proto dostane řada žen diagnózu ADHD až po čtyřicítce. O tom, jak se ADHD u žen projevuje po čtyřicítce, jsem psala v samostatném článku.

K hormonům se přidává únava z let péče o ostatní. Přetížený nervový systém pak snáší stres hůř.

Jak poznat, že to není jen „nervy“

Nejsem lékařka a diagnózy nestanovuju. Můžu ti ale říct, kdy stojí za to to probrat s odborníkem:

• potíže tě provázejí už od mládí, ne jen od poslední krize
• projevují se ve více oblastech: v práci, ve vztazích i doma
• zhoršily se kolem perimenopauzy

ADHD a perimenopauza se navíc překrývají. Mlha v hlavě, zapomínání i výkyvy nálady patří k oběma. Proto je dobré to probrat s psychiatrem nebo gynekologem, ne hádat sama.

Co pomáhá hned, v moment stresu

Platí jednoduché pravidlo: nejdřív tělo, potom rozhodnutí. Dokud tělo hoří, hlava rozumně nerozhoduje.

Nejjednodušší je prodloužený výdech:

1. Sedni si a opři chodidla o zem.
2. Nadechni se nosem na čtyři doby.
3. Vydechni pomalu ústy na šest až osm dob, delší než nádech.
4. Opakuj jednu až dvě minuty.

Dlouhý výdech dává tělu signál, že nejde o život. Tep se zpomalí a ty můžeš odpovědět na zprávu až potom, ne v první vlně.

Prodloužený výdech je jedním ze sedmi vedených audio cvičení v mém Somatickém deníku. Najdeš tam i další techniky, když ti tenhle způsob sedne.

Co pomáhá dlouhodobě

Jednorázová technika nestačí, nervový systém potřebuje i stabilní den.

• Pevné body dne. Ráno a večer dělej totéž. Hlava pak nemusí pořád rozhodovat.
• Krátký pohyb. I deset minut chůze vybije napětí, které se jinak vrací jako výbuch.
• Pozor na kávu. U citlivého nervového systému může odpolední káva přidat napětí. Sleduj, jak na ni reaguješ.
• Jedna věta večer. Napiš si, co tě dnes vyvedlo z míry. Po týdnu uvidíš spouštěče.
• Spánek. Únava zhoršuje všechno, o čem jsem psala. Jak ho podpořit, najdeš v článku proč po 45 hůř spíš.
• Odborná podpora. Když stres zasahuje do práce nebo vztahů, nečekej, až to přeroste přes hlavu. Zeptej se lékaře.

Zjisti, jak tvoje tělo reaguje na stres

Pokud se v článku poznáváš a chceš vědět, jak se tvůj nervový systém chová, vyzkoušej bezplatnou diagnostiku. Zabere pár minut a ukáže ti, kde ho nejvíc zatěžuješ.

Daniela Majer se věnuje wellnessu pro ženy po čtyřicítce — konkrétně péči o zralou pleť, regulaci nervového systému, spánku a hormonální rovnováze.